České Vánoce v Michalovcích 2022

Místní klub Michalovce Českého spolku v Košicích připravil po dvouleté odmlce tuto tradiční akci. Letošní setkání opět zorganizovala 19. prosince Mgr. V. Vojníková, protože členové si rádi vzpomínají na atmosféru vánočních svátků, kterou prožívali v dětství.
V Michalovcích si česká menšina, chce i takovou formou připomenout historii českých a moravských zvyků. Tématem slavnostního večera byl „Boží hod vánoční“.
První svátek vánoční, tedy 25. prosinec je faktickým začátkem Vánoc a má tradiční název Boží hod vánoční. Křesťanský kalendář zná ještě další hody, Boží hod velikonoční a Boží hod svatodušní . Hod není odvozen od hodování, ale je tomu právě naopak. Kdysi dávno v praslovanštině existovalo slovo god, které znamenalo “čas” nebo “časový úsek”. Později se význam posunul na “pravý čas” nebo “vhodný čas”, třeba ke slavení. A to vedlo k pozdějšímu významu “svátek”.
Z praslovanského god se vyvinula řada slov v různých slovanských jazycích, nejen české hod “svátek”, ale třeba ruské god s významem “rok”. To vzniklo tak, že místo vhodné doby ke slavení začalo označovat dobu, která uplyne k příštímu svátku, tedy rok.
Staročeština znala i krásné výrazy hody váleti a hodoválek, tedy “ten, kdo po hodech chodí”. Hody se ale na Moravě říkalo i posvícení, tedy slavnosti v den výročí posvěcení kostela.
Boží narození se nazývalo i „Hodními svátky“. Zřejmě proto, že se nic nedělalo, jen se hodovalo a oslavovalo Boží narození.
Na Hod boží ruce složí
i ti nejpilnější.
Svátek klidu všeho lidu
v celé zemi zdejší !
Hospodyně nic nevařily, jen ohřívaly jídla, která navařily na Štědrý den. Křesťanskou povinností bylo v tento den navštívit tři mše svaté, jitřní, andělskou a pastýřskou. Každý, kdo šel na jitřní mši, měl si na hlavním oltáři vyvolit jednu svíčku – když jasně plápolala, byl po celý rok veselým, pokud čadila, znamenalo to nemoc. Když svíčka upadla a zhasla, dotyčný do roka zemřel. Kdo si na jitřní zdřímnul, měl v příštím roce bolení hlavy. Na Boží narození se nesmělo chodit po návštěvách, doma se zpívaly nábožné písně, často zpívali Proč Maria, proč se tolik nanaříkáš. Tato píseň měla 54 slok a i děti ji musely spolu s rodiči zazpívat celou. Kdo zpíval jen na „pul huby“ nebo nedozpíval, v očistci to v budoucnu musel všechno nahradit. Kdo nešel na „něšpory“ do kostela, modlil se doma. Někteří zbožní lidé ani netopili v kamnech a nerozsvěceli. Navečer si děti chystaly „vinše“ nebo „ščesti“, nejčastěji z uříznutých spodních halouzek z vánočního stromečku, se kterými se na sv. Štěpána chodilo po koledě.
Tradiční pokrmem na Boží hod vánoční je pečená husa se zelím a knedlíkem. Dříve se však lidé zúčastňovali božíhodové vánoční mše, které se také říkalo Hrubá.
K tomuto dni se váže i několik pranostik a pověr, které varují před neštěstím, které měla přinést, například, práce na Boží hod. Nesmělo se ani stlát postele, zametat a dokonce v domě nemělo být pověšené prádlo, jelikož právě prádlo mělo do roka na provinilce přinést smrt. Navíc, jestliže v domě vyhasl oheň, nesmělo se ho znovu zapálit. Tento den byl určen pouze k odpočinku, hodování a rozjímání. Kdysi nebyly běžné ani návštěvy v tento den a jestli se už někdo na návštěvu vydal, musel s sebou přinést koledu a popřát.

A tady je pár pranostik:
Mráz na Boží narození – zima se udrží bez proměny.
Když na Boží hod prší, sucho úrodu naruší.
Padá-li na Boží narození sníh, hodně obilí bude na polích.
Jasné Vánoce – hojnost vína a ovoce.
Na Boží hod vánoční vítr od západu přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad, od poledne dobrý rok.
Podle počasí dnů a nocí od Božího narození do svátku Tří králů určuje se počasí pro dvanáct měsíců příštího roku.
Ve vinařských krajích sledovali věřící během mše v kostele pronikající sluneční paprsky skrz okenice. Pokud ozářily při mši faráře, bylo to znamení hojné úrody nadcházejícího roku.

I tuto oblast historie našich tradic si přimenuli členové českého spolku Michalovcích v úvodu
slávnostního večera. A pak následovalo literární – dramatické pásmo. I letos jsme uspořádali soutěž ve vánočním pečení a naše členky připravili do soutěže nádherné voňavé cukroví, koláče a vánočku. Nechybělo ani tradiční vánoční povídaní a různé zajímavosti z jednotlivých regiónů ČR. Účastníci obdrželi bulletin sestavený z tradičních českých „božíhodových“ vánočních zvyků a jídel jako trvalou připomínku tohoto večera. Slavnostní posezení bylo spojeno s vyhodnocením celoroční činnosti Místního klubu ČS.
Tato akce, protože funguje několik let, pomáhá rozvoji české kultury v místním regionu. Kulturu národa představují duchovní hodnoty a ich šířením můžeme realizovat i týmto projektem. Napomáha nám při tom Kultminor – fond na podporu kultury národnostních menšin a naše mateřská organizace – Český spolek v Košicích.

Mgr. Vlasta Vojníková
předsedkyně MK ČS Michalovce