V Norsku jsem byl. Měl jsem to štěstí. Ovšem jenom krátce, pouze v hlavním městě a navíc na jaře, v čase největšího norského svátku. 17. května byla v roce 1814 formálně přijata norská ústava a zvolen Kristián Frederik králem. V ten den se všichni Norové vyšňoří, děvčata, slečny i dámy do tradičního kroje, takže ulice jsou zaplaveny selkami krev a mlíko, navíc každá z nich tříme v ruce norskou vlajku. A pánové vytáhnou své nejlepší obleky, vyleští perka a dělají dámám garde. Všichni jsou veselí, všichni jsou rádi, že jsou Nory, že patří k nejskvělejší společnosti na světě. Podávají se tradiční jídla a hojně se popíjí, především pivo, ale také ostřejší nápoje. Ovšem vše se děje pod absolutní sebekontrolou. I když jsme prošli Oslo od královského paláce až k nábřeží, poseděli na Aker brygge, což je jedna z nejluxusnějších čtvrtí města, nikde jsme se nesetkali s nezřízeným pitím, nepořádkem nebo chuligánstvím. Prostě gentlemani a dámy, od nejmladších po seniory. Navíc na druhý den ráno bylo na ulicích čisto, snad by se z nich dalo i jíst.
Z Norska pochází i jeden z mých oblíbených spisovatelů Karl Ove Knåusgard, autor monumentálního díla Můj boj, čítajícího přes 3500 stran. Když se chcete něco dozvědet o životě Norů a jejich pohledu na svět, věnujte tomuto dílu čas. Oplatí se.
Co jsem ale o Norsku nevěděl a přišel jsem na to až při surfování po internetu (nekonečné sváteční dny, za víkend jsem přečetl pět knih a už mě to dál nebavilo), mě teda docela překvapilo.
Dobu druhé světové války, protektorátu i nucených prací, tzv. totálního nasazení jsme měli možnost registrovat jak v bádání historiků, tak v literárních a filmových dílech našich umělců. Jaksi automaticky máme Totaleinsatz spojeno s Německem jako centrem Třetí říše. možná i ve vaší rodině uchováváte vzpomínky na tuto dobu, kdy některý z vašich předků musel do Rajchu s nejistou vyhlídkou, jestli se vůbec vrátí.
A teď si představte, že v letech 1942 a 1943 byli z Protektorátu na Totaleinsatz odesláni mladí lidé – do Norska. Bylo jich celkem 1300, deset z nich se nevrátilo. A v Norsku byli nasazeni na stavby opevnění, silnic a železnic až za polárním kruhem. Díky společné práci badatelů z Karlovy univerzity a Technické univerzity v Trondheimu vznikl projekt Noráci, jehož výsledky najdete i na internetu. Stačí kliknout na odkaz níže a otevře se vám stránka Noráci. Věděli jste o této stránce z naší historie?

Noráci
error: Obsah je chránený!!