„Když jsem byl malým chlapcem, bydlil jsem ve starobylém domě a pověst vyprávěla, že je tam zakopán poklad. Nikdy jej ovšem nikdo nedovedl objevit a snad jej ani nehledal. Ale dodával kouzlo celému tomu domu. Můj dům skrýval ve svých hlubinách tajemství…“
Ukázka z knihy Malý princ, Antoine de Saint-Exupéry
12. října jsme v klubu mluvili hlavně o dvou pražských palácích, rodiny Colloredo-Mansfeldů v Karlově ulici na Starém městě v Praze a o Hrzánském paláci na Hradčanech. Zdrojem vyprávění byla pro paní Ježovou knížka od Blanky Kovaříkové Příběhy domů slavných. Život ve známých palácích Prahy se netýkal jenom těch rodů, po kterých jsou pojmenované, ale během století a po politických změnách se v nich vystřídali různí majitelé a nájemníci.
Povídali jsme si o zajímavém soukromí zpěvačky B. Basikové, která prožila část života u Karlova mostu, v budově na nejrušnější ulici ve staré Praze. Palác Colloredo-Mansfeld je známý jako společenské centrum barokní Prahy. Ještě dnes se zatočí hlava při pohledu na stropní fresky tanečního sálu. Sál pamatuje Wolfganga Amadea Mozarta a záletníka Casanovu.
Dalším zajímavým palácem, o kterém ještě dnes slyšíme v souvislosti s politickými jednáními, je Hrzánský palác. Pokud Vás nohy zanesou k Loretě na Hradčanech nebo k Ministerstvu zahraničních věcí, mezi domy se nachází nejstarší budova na Hradčanech. Směrem do ulice má pouze dvě poschodí, avšak na druhé straně v Úvozu má po různých úpravách během staletí až pět poschodí.
Co je na tomto paláci zajímavé? Nejstarší písemná zmínka je ze 14. století. Palác obýval stavitel Karla IV. Petr Parléř. Palác zpustlý po husitských a jiných válkách byl renesančně přestavěn v 17. století a přikoupeno stavení v Úvozu. Majitel, po kterém je dnes palác pojmenován, jej vlastnil začátkem 18. století. Zadlužená budova pak přešla do majetku kapituly u svatého Víta. Uskutečnily se pozdně barokní úpravy. Kapitula palác opět prodala a majitel tady vybudoval nájemní byty.
Nejvýznamnějším nájemníkem byl T. G. Masaryk. Bydlel v 5. patře nad Úvozem. V roce 1915 koupil dům malíř F. Engelmüller. Po vzniku Československé republiky dům opět sloužil jako činžovní. Bydlel zde generál Klecanda, malíř Jan Slavíček. Ten z okna, které nechal na východní straně vybourat, namaloval řadu známých pohledů na Prahu. Od roku 1948 patří palác státu. Dnes je opět výstavným palácem, jsou zde přijímány státní návštěvy. Pro veřejnost se konají dny otevřených dveří.
Miluše Babjáková
foto Jiří Gregorek
Nejnovější komentáře