Významný český malíř Alfons Mucha (1860 – 1939) by se možná divil, jaký život vedl jeho syn, spisovatel Jiří Mucha (1915 – 1991).
Jiří Mucha, syn Alfonse Muchy, byl autorem více než dvaceti knih a scénářů a překladatelem. Ve 2. světové válce sloužil jako válečný pilot v Anglii a odtud si také do Čech přivezl manželku – skotskou hudební skladatelku Geraldine Thompson (1917 – 2012). On a tato zajímavá žena se stali legendami v historicky cenném domě na Hradčanském náměstí v Praze. Tento dům stavěli ještě kameníci, kteří budovali chrám sv. Víta. Podle legendy zde bydlel i Jan Nepomucký, jehož podoba zdobí fasádu domu.
Od roku 1950 jej obývala právě Muchova rodina. Ta získala bydlení na Hradčanech poté, když jim byla zabavena vila v Praze – Bubenči, kterou dal postavit v letech 1925 – 1928 právě Alfons Mucha. Do domu na Hradčanském náměstí se nastěhoval jeho syn Jiří Mucha s manželkou Geraldine a jejich synem Janem. Ten však odešel v osmnácti do Velké Británie. Geradine žila v domě, mezi Muchovými pozůstalostmi, od roku 1950 až do své smrti v roce 2012. Dům zaplnily obrazy a předměty, které vytvořil nebo za svého života posbíral Alfons Mucha, ale i syn Jiří. Prostě dům byl prostoupený duchem malíře Muchy.
Muchův syn Jiří bývá líčen jako bonviván a významný hráč v zákulisí studené války, dvojitý agent. Důkazy pro to ale neexistují. V každém případě měl vizáž světáka, bohéma, který vedl rozporuplný život. Přátelil se se světovými i domácími intelektuály, mluvil šesti jazyky. Jiří Mucha byl výjimečný spisovatel, avšak jeho dílo zůstává nejednou skryto za příběhem hradčanského domu, ve kterém bydlel. Ten se uprostřed šedivé normalizační Prahy stal mýtem. V zámeckých kulisách, mezi starožitnostmi a plátny Alfonse Muchy, tu vládla intelektuální a bohémská atmosféra.
Na Hradčanech se konaly velkolepé večírky, na něž přicházeli hosté z nejrůznějšího prostředí – filmaři, herci, výtvarníci, hudebníci, diplomaté, ale i mladé dívky. Neobvyklý život v těsném sousedství Pražského hradu podněcoval za minulého politického režimu představivost každého, kdo šel kolem. Ať už zaparkovaná drahá auta s cizími značkami, nebo ponurá a tajemná atmosféra domu. Dům a okolí však budí v každém kolemjdoucím představivost i dnes.
Šla jsem okolo a vyfotografovala jsem si dům, ale i detail zvonku do bytu potomka našeho velkého umělce. Napadá mně, kdo ze známých osobností se tohoto zvonku dotýkal!
Máte-li chuť dovědět se více o osudech Jiřího George Muchy, nebo si připomenout atmosféru nevalně známého období šedivého budování světlejších zítřků, doporučuji vám sáhnout po knize anglického novináře Charlese Laurence Společenský agent Jiří Mucha s podtitulem Láska a žal za železnou oponou (vyšla v roce 2012 v nakladatelství Prostor a lze ji najít v nabídce e-shopů). Druhou skicou ze života a dějů tajemného domu na Hradčanech je novela slavného amerického spisovatele Phillipa Rotha s názvem Pražské orgie (Mladá fronta, 2014). Tuto literární předlohu zfimovala v roce 2019 režisérka Irena Pavlásková a následně ji rozcupovala nejenom odborná kritika, ale i diváci. Prostě skandál, jak má být.
Jiří Mucha, syn Alfonse Muchy, byl autorem více než dvaceti knih a scénářů a překladatelem. Ve 2. světové válce sloužil jako válečný pilot v Anglii a odtud si také do Čech přivezl manželku – skotskou hudební skladatelku Geraldine Thompson (1917 – 2012). On a tato zajímavá žena se stali legendami v historicky cenném domě na Hradčanském náměstí v Praze. Tento dům stavěli ještě kameníci, kteří budovali chrám sv. Víta. Podle legendy zde bydlel i Jan Nepomucký, jehož podoba zdobí fasádu domu.
Od roku 1950 jej obývala právě Muchova rodina. Ta získala bydlení na Hradčanech poté, když jim byla zabavena vila v Praze – Bubenči, kterou dal postavit v letech 1925 – 1928 právě Alfons Mucha. Do domu na Hradčanském náměstí se nastěhoval jeho syn Jiří Mucha s manželkou Geraldine a jejich synem Janem. Ten však odešel v osmnácti do Velké Británie. Geradine žila v domě, mezi Muchovými pozůstalostmi, od roku 1950 až do své smrti v roce 2012. Dům zaplnily obrazy a předměty, které vytvořil nebo za svého života posbíral Alfons Mucha, ale i syn Jiří. Prostě dům byl prostoupený duchem malíře Muchy.
Muchův syn Jiří bývá líčen jako bonviván a významný hráč v zákulisí studené války, dvojitý agent. Důkazy pro to ale neexistují. V každém případě měl vizáž světáka, bohéma, který vedl rozporuplný život. Přátelil se se světovými i domácími intelektuály, mluvil šesti jazyky. Jiří Mucha byl výjimečný spisovatel, avšak jeho dílo zůstává nejednou skryto za příběhem hradčanského domu, ve kterém bydlel. Ten se uprostřed šedivé normalizační Prahy stal mýtem. V zámeckých kulisách, mezi starožitnostmi a plátny Alfonse Muchy, tu vládla intelektuální a bohémská atmosféra.
Na Hradčanech se konaly velkolepé večírky, na něž přicházeli hosté z nejrůznějšího prostředí – filmaři, herci, výtvarníci, hudebníci, diplomaté, ale i mladé dívky. Neobvyklý život v těsném sousedství Pražského hradu podněcoval za minulého politického režimu představivost každého, kdo šel kolem. Ať už zaparkovaná drahá auta s cizími značkami, nebo ponurá a tajemná atmosféra domu. Dům a okolí však budí v každém kolemjdoucím představivost i dnes.
Šla jsem okolo a vyfotografovala jsem si dům, ale i detail zvonku do bytu potomka našeho velkého umělce. Napadá mně, kdo ze známých osobností se tohoto zvonku dotýkal!
Máte-li chuť dovědět se více o osudech Jiřího George Muchy, nebo si připomenout atmosféru nevalně známého období šedivého budování světlejších zítřků, doporučuji vám sáhnout po knize anglického novináře Charlese Laurence Společenský agent Jiří Mucha s podtitulem Láska a žal za železnou oponou (vyšla v roce 2012 v nakladatelství Prostor a lze ji najít v nabídce e-shopů). Druhou skicou ze života a dějů tajemného domu na Hradčanech je novela slavného amerického spisovatele Phillipa Rotha s názvem Pražské orgie (Mladá fronta, 2014). Tuto literární předlohu zfimovala v roce 2019 režisérka Irena Pavlásková a následně ji rozcupovala nejenom odborná kritika, ale i diváci. Prostě skandál, jak má být.
Miluše Babjáková
Nejnovější komentáře