Jak jsme se učili česky v roce 2022

Jak jsme se učili česky v roce 2022 aneb malá ochutnávka z nejnovějšího čísla Stříbrného větru

Naši čtenáři si určitě všimli, že se snažíme aktivně se věnovat našim dětem, vnoučatům a mnohdy již pravnoučatům. Jsme zastánci výuky hravou cestou, vzájemným setkáváním se a různými společnými aktivitami, protože sezení ve školních lavicích a doma u počítače má v současnosti dostatek každé dítě. V tomto duchu se nesl i projekt Češi a čeština krok za krokem 2. Probíhal již druhým rokem a musím říct, že je o něj velký zájem. A to nejen ze strany rodin s českými kořeny, ve kterých se již čeština vyskytuje jen okrajově, ale i ze strany dětí, které jeví o češtinu zájem, slyší ji přece v televizi. Mnohé budou v ČR studovat a později tam i pracovat a tento jazyk se jim líbí. Malé děti mají v sobě přirozenou zvědavost, a tak jim každé neznámé české slovo připadá zajímavé. Při naší činnosti využíváme různé české knihy, učebnice a pracovní listy. Za ně patří velké díky především českému velvyslanectví. Využíváme webové stránky www.mujstat.cz, www.mojeceskaskola.cz, www.krajanekvesvete.cz, www.ceskozemepribehu.cz, www.ucimesevenku.cz.
Možná je tato cesta trochu pomalejší než výuka ve školách, ale svůj význam má. Určitě chcete vědět, čemu jsme se věnovali v roce 2022. Náš projekt proběhl v listopadu a prosinci během šesti společných dnů.
První setkání se neslo ve znamení státních symbolů. Povídali jsme si o státním znaku, vlajce, hymně a také pečeti. Hymnu jsme si pustili a každé dítě namalovalo vlajku, kterou jsme se naučili správně zavěsit. Objednali jsme si oběd a potom se věnovali české abecedě a její výslovnosti. Při některých hláskách jsme si užili spoustu legrace. Později jsme hráli společenské hry a také tvořili. Menší děti vyráběly vánoční přání a stromečky. Větší děti se pustily do výroby panenek z provázků.
Při druhém setkání jsme si zopakovali českou abecedu a pozornost jsme obrátili na českého malíře, ilustrátora a spisovatele Josefa Ladu. S dětmi jsme navštívili knihovnu, kde se nám naplno věnovala paní knihovnice. Byla to taková přednáška s promítáním a besedou. Všichni jsme měli krásný zážitek. Po obědě jsme si tradičně něco vyrobili. Tentokrát to byla papírová vesnička ve stylu ilustrací Josefa Lady. Také jsme si naplánovali další setkání. Bylo to velmi důležité, dohodli jsme se, že setkání bude dvoudenní a trochu dobrodružné. Všichni jsme si museli přinést karimatku nebo matraci, spacák a pyžamo, čekala nás totiž noc v jedné soukromé škole, která nám dovolila využít jejich prostory. To bylo radosti. První ze dvou dnů jsme začali českými vyjmenovanými slovy. Pro tuto výuku máme slova v básničkách a také hru na detektiva. Cílem této aktivity je pomoci dětem zorientovat se v tom, která slova patří do těch vyjmenovaných. Má jim pomoci zapamatovat si správný pravopis těchto slov, dostat ho takzvaně do oka. Zároveň jim umožňuje zopakovat si a upevnit význam méně známých či obtížně představitelných slov. A kromě toho je učí logicky myslet, protože vybírají správnou odpověď na základě různých kritérií. Hra vychází ze známého principu hádanek a indicií. Nejdřív se vybere řada vyjmenovaných slov, kterou budeme procvičovat. Vedoucí si vybere jedno vyjmenované slovo a vymyslí k němu dvě až tři indicie, podle kterých budou děti slovo hádat. Poté indicie postupně říká a děti mají za úkol vyjmenované slovo uhodnout. Je vhodné, aby děti měly před sebou seznam všech vyjmenovaných slov a mohly hledat podle něj. Jednak se mohou více zaměřit na uhádnutí, jednak mají vyjmenovaná slova neustále na očích, přejíždí po nich očima tam a zpátky a tím si zažívají jejich podobu a pravopis. A o to jde v této hře především. Hru hrajeme při každém našem setkání. A vyjmenovaná slova k hádání vybírají už i některé děti.
Hlavním cílem přespávačky byla příprava divadelního představení, což mají děti velmi rády. Cvičí se u toho paměť, fantazie a kreativita. Tentokrát jsme si vybrali krásné maňásky. Původně jsme chtěli hrát pohádku Kouzelná píšťalka, nakonec však děti vymyslely pohádku vlastní a použily při tom všechny maňásky, které měly k dispozici. Pohádka o zakleté princezně, zlé čarodějnici a kašpárkovi byla krásná, veselá a sice trochu československá, ale snaha dětí byla oceněna velkým potleskem a odměnou. Příprava divadla trvala celé odpoledne, uvařili jsme s dětmi večeři a potom se všichni uložili do spacáků. Nejstarší slečna četla dětem české pohádky na dobrou noc. Některé děti usnuly během čtení, ale některé slečny toho moc nenaspaly, povídaly si téměř celou noc. Však to znáte, my jsme jako děti nebyly jiné. Ráno jsme si k snídani uvařili párky, namazali chleba s máslem a marmeládou, uvařili čaj a dospělákům kávu. Noc byla náročná, nemůžeme spát, když několik dětí ponocuje, je to zodpovědnost. Ale zvládli jsme to a po snídani jsme pokračovali tvořením a také nácvikem divadelního představení. Samozřejmě nesměla chybět procházka venku a také trošku fotbalu. Po obědě už jen divadelní představení, společenské hry a odchod domů. Všichni spokojení, unavení a s úsměvem na tváři. To budeme určitě opakovat. V létě třeba i se stanováním, ohněm, kytarou a českou písničkou.
Při dalších setkáních jsme nejdřív opakovali naučené (českou abecedu, vyjmenovaná slova a hru na detektivy) a také nás čekaly doplňovačky a pracovní listy. Pokračovali jsme ve výrobě všelijakých vánočních drobností na předvánoční burzu a opět jsme nevynechali ani společenské hry. Těch máme celkem slušnou zásobu a výběr je velký. Některé jsou zaměřené na češtinu a pravopis, jiné na události a znalosti o ČR. Povídali jsme si o pražském orloji, o jeho historii a vzniku. V plánu byla i výroba slunečních hodin, ale protože byla venku velká zima a sluníčko nikde, tak si jejich výrobu necháme na léto.
Poslední setkání se neslo ve vánočním duchu, češtinu jsme se tentokrát neučili. Ale povídali jsme si o historii českých vánočních koled a některé jsme se učili zpívat. Vyráběli jsme papírové andílky, ozdobili místnost ve škole a připravili vánoční burzu pro rodiče. Během burzy jsme pouštěli české vánoční koledy, pili čaj a jedli vánoční pečivo – podle toho, co kdo donesl. Prostě příjemné předvánoční setkání. A tak naše učení v roce 2022 skončilo v klidu a pohodě, s úsměvem na tváři a s plány na rok 2023. Věřím, že se nám jejich realizace podaří.

Jitka Morvayová
Česká omladina na Slovensku