Jedinečný fenomén české country aneb Odpoledne s hudbou mládí
Většina členů Českého spolku v Košicích patří k poválečné generaci. Máme tedy blízko k hudbě, která se hrála po válce, později v letech politických změn a v letech normalizačních. Měnily se během této doby generace posluchačů. Pro povalečnou generaci to byla osvěžující nová hudební vlna. Pro další generaci povzbuzující fenomén donesený ze Západu.
Hudební žánr country vznikl začátkem 20. let 20. století ve Spojených státech (Kalifornie, Tennessee). Výrazně byl ovlivněn hudbou přistěhovalců. Má kořeny v tradiční folkové hudbě, blues, dokonce i v keltské hudbě. K nejvýznamnějším představitelům tohoto žánru se řadí Hank Williams, Don Williams, Merle Haggard, Jimmie Rodgers, Kenny Rogers, ale s country začínali také Elvis Presley, Johnny Cash, Willie Nelson, Shania Twainová, The Carter Familly a mnoho mnoho jiných.
Více než jména nám však řekla hudba. Role DJ se ujal Ivan Vlček, který nás provedl svou bohatou sbírkou nahrávek country. A už jsme si začali pobrukovat a podupávat do taktu. Kdo by odolal chytlavým melodiím a svěžím veselým tónům žánru, pro který jsou typické housle, bendžo, mandolína, harmonika, gitara. A hlavně – toto byla v našem mládí moderní hudba – a na to se nezapomíná.
Country jsme poslouchali i za Železnou oponou a když konečně s padesátými lety odezněla i doba budovatelských častušek, prosazovala se pomalu hudba jiného ražení. A country si postupně získala i domácí interprety. Jména Michal Tučný, Věra Martinová, Pavel Bobek, Petr Novotný, František a Honza Nedvědovi, Ladislav Vodička a další a další znají jistě mnozí z nás.
Vznikly hudební skupiny – Greenhorns, Rangers, Tučňáci, Country Beat Jiřího Brabce, Big Boy Band, abychom si připomenuli alespoň některé z nich. Pravda, z ideologických důvodů se Greenhorns museli přejmenovat na Zelenáče a Rangers na Plavce. I v malých obcích vznikaly skupiny, např. v roku 1971 vznikla v Košťanech na východě Slovenska známá po okolí jako „Tennessy“.
V období normalizace se country hudba a souběžně s ní i folk staly symbolem revolty proti stávajícímu systému. V roce 1967 skupina nadšenců založila festival country a trampské hudby Porta, který v prvních letech putoval po různých městech Česka, aby posléze našel stálou scénu v Plzni – Lochotíně, kam se ve vrcholné éře Porty v 80. letech 20. století sjíždělo hodně přes 10.000 milovníků této hudby. Pro normalizační režim byl tento festival velkým problémem, neodvážil se však zrušit jej. Místo toho jako truc podnik „vymyslel“ sokolovský festival pod patronací SSM, kde byli nuceni vystupovat i tehdejší hvězdy československé pop music. Svazácká akce okamžitě získala nálepku prorežimní úlitby „bohům“ a z Festivalu politické písně byla záhy překřtěna na Festival politické plísně.
Česká country nevznikla úplně na zelené louce, navazovala na dlouholetou tradici tramského hnutí a trampských písní. (Ale to, že ani tramping nebyl v očích vedení státu právě oblíbenou formou trávení volného času svědčí i pokusy o jeho omezení a zákaz už v roce 1931, o které, kromě jiných, usiloval i zakladatel Sokola – ale o tom někdy příště.)
Nicméně, česká country má i v dnešní době velké množství obdivovatelů, stále vznikají nové skupiny a interpreti, kteří vzbuzují pozornost publika. I my, dříve narození, jsme neodolali a po několika úvodních písničkách jsme se přidali a v klubu vytvořili skvělou náladu.
Dík patří především Ivanu Vlčkovi, ale také organizátorce klubových setkání Miluši Babjakové. A pokud jste ještě stále na pochybách, jestli si ve čtvrtek do klubu dojít, odpovědí je jednoznačné ANO. Budete vítáni a jistě budete odcházet s dobrou náladou.
-jz-
foto Jiří Gregorek
Nejnovější komentáře