Jižní Čechy – Chodsko a spisovatel Jindřich Šimon Baar
– byly tématem klubového setkání v cyklu Slovo domova ve čtvrtek 13. dubna 2023. A kdo jiný, než rodačka z Domažlic Jaroslava Sedláková, se mohl tohoto tématu zhostit nejlépe. Seznámila nás se životem a dílem známého spisovatele a také s rázovitým krajem Jižních Čech, s historií Chodů, jejich povinnostmi a právy na hranici českého království a Bavorska, včetně nepravostí, kterými bylo jejich postavení ohrožováno. A to zejména šlechtickým rodem Lamingenů z Trhanova, jejichž představitel se postaral o popravu vůdce Chodů Jana Sladkého Koziny. Nejspíš bychom nenašli člověka, který by nedovedl určit snad nejznámější rčení z české literatury: „Lomikare! Do roka budeme spolu stát před súdnú stolicí boží, hin sa hukáže hdo z nás.“
Křesťanský kněz, spisovatel a národní buditel Jindřich Šimon Baar (7. 2. 1869 – 24. 10. 1925), rodným jménem Henrich Baar, píšící pod pseudonymem Jan Psohlavý, se narodil a zemřel ve vesničce Klenčí pod Čerchovem. Z jeho literárních počinů připomeneme Chodské pohádky, Hanýžka a Martínek, Poslední soud, Osmatřicátníci. Paní komisarka, Lůzy a Jan Cimbura, v nichž se věnuje především postavám a historii svého rodného kraje. S tím vším nás Jarka Sedláková se zaujetím seznámila. Připomněli jsme si také dalšího významného rodáka z Klenčí pod Čerchovem, hudebního skladatele a etnologa Jindřicha Jindřicha.
Protože jsme tato místa navštívili v září 2009 s podzimní akademií Českého spolku v Košicích a někteří z pamětníků byli účastníky našeho klubu, rádi jsme si na tato místa zavzpomínali a připomněli si mnohé milé epizody a zážitky z Domažlic, od rybníka Babylon, ze zámku a oběda v Trhanově, z prohlídky muzea v rodném statku Jana Sladkého Koziny, od památníku J. Š. Baara na vrchu Čerchov, z prohlídky Klenčí a také z návštěvy dílny a prodejny krásné a typické jihočeské keramiky v Klenčí (viz vzorky z mojí sbírky této keramiky). Škoda jen, že jsme vzpomínky na tento kraj nemohli doplnit o kamerové záznamy Jožky Henzélyho ze vzpomínané podzimní akademie roku 2009. Snad bude ještě příležitost.
Jiří Gregorek
Nejnovější komentáře