Masarykovy Lány

Když zmíníte před Čechy či Slováky název obce Lány, určitě si k tomu hned přiřadí jméno Masaryk. A právě do Lán jsme se vypravili v úterý 5. 9. odpoledne.
První zmínka o Lánech se datuje do roku 1392. Nejdřív Lány vlastnili různí drobní šlechtici, až do roku 1588, kdy je koupil Rudolf II., který tam postavil lovecký zámeček. V roce 1652 je získali Schwarzenberkové, kteří je prodali Valdštejnům. Po smrti posledního vlastníka zdědila panství dcera Marie Anna, provdaná za knížete Fürstenberka. I když předcházející  majitelé majetek zvelebovali, největšího rozmachu se Lány dočkaly právě za vlády Fürstenberků. Byla tam zřízená velká obora, založeno vyšší zemědělské učiliště, jako první svého druhu v habsburské monarchii, do provozu byla uvedena tzv. Pražsko-lánská koněspřežná dráha, druhá železnice na evropské pevnině. Kníže z Fürstenberku byl známý inovátor v zemědělství, zaváděl na tu dobu neslýchané novinky, například pěstováni lnu, červeného jetele (proto je jetel také ve znaku obce), postavil mlýn a mnoho jiných vymožeností. V roce 1921 byl lánský zámek i s okolím zakoupen československým státem a prohlášen za letní sídlo československých, později českých prezidentů. První prezident, T. G. Masaryk, si Lány mimořádně oblíbil, v roce 1935 mu bylo umožněno nastěhovat se tam natrvalo. Dokonce zvolil Lány i jako místo posledního odpočinku pro sebe i pro svou rodinu. A právě tam jsme se vydali.
Po příjezdu do obce nás přivítala místostarostka Ing. Ivana Píšova. Vyjádřila obdiv nad činností Českého spolku, odevzdala nám drobné upomínkové předměty a doprovodila nás ke hrobu Masarykovy rodiny. Hrob je to strohý, prostý, vyzařuje z něj však důstojnost. Jsou tam pochovaní T. G. Masaryk, jeho žena Charlotta, syn Jan a dcera Alice. Položili jsme na hrob květiny a zazpívali Masarykovou oblíbenou píseň Ach synku, synku.
V nostalgické náladě jsme pokračovali návštěvou Masarykova muzea. Působivý objekt nabízí množství vzácných exponátů z 1. světové války i meziválečného Československa, zaujaly nás posmrtné masky T. G. Masaryka a jeho manželky. Před budovou muzea stojí jezdecká socha Tomáše G. Masaryka, která byla až po 74 letech peripetií, v roce 2010, osazena na pískovcový podstavec. Bylo toho tam k vidění mnohem víc, nás ale čekal ještě jeden cíl, a to návštěva blízké obce Stochov, kde jsme obdivovali památný dub, který podle pověsti zasadila kněžna Ludmila v roce 903, na počest narození svého vnuka sv. Václava. A to přece stálo za to.
Návštěva Lánů v nás zanechala plno dojmů, za které moc děkujeme.

Wanda Čičváková