Ani nevím, kdo je autorem tohoto aforizmu, ale připletl se mi, když jsem vybíral citáty do tohoto čísla. I když si myslím, že Halina Pawlowská je životem omlácená ze všech stran a mohla by mít milion důvodů ke smutku, i když mi někdy její trochu silené (nebo šílené?) průpovídky připadají nekorektní, přesto si vždycky rád prolistuji její další a další knížky, které chrlí opravdu nezvyklým tempem. Čtenáři v nich odevzdává velmi důležitý vzkaz: Neberte se tak vážně!
Jak kdysi můj kamarád Pavel Břicháček citoval svoji babičku: Život není peříčko! Ani z divoký husy!
Opravdu, prožít celý život zakaboněný a neustále ve střehu, abych náhodou někde neřekl něco, co se nemá, abych pořád vypadal tak, jak si myslím, že si jiní myslí, že bych měl… to je přímá cesta do pekel.
Žel, doba si žádá své a člověk třtina není schopen odolávat, snadno se ohýbá… a pak už není cesty zpátky. Typickým příkladem je dnešní mluva. Málokdy se dozvíte, co tím chtěl básník říci, jsme zahlceni euronewspeakem, absolutně korektním jazykem, kde místo černá musíme říkat značně vzdálená od bílé, kde blbec se řekne člověk s nedostatkem informací a břídil je vlastně člověk, který nemá dostatek zručnosti. Pokaždé, když zaslechnu nějakou takovou větu, která nedává smysl a tváří se přitom důležitě, vzpomenu si na Werichovo obohacení češtiny. Jinak než zhůvěřilostí takovou mluvu nazvat nelze.
Čekám, jestli někdo nezačne boj za navrácení přirozenosti na přirozené místo. Ovšem spíš se dočkám nějakého dalšího jazykolamu a hlavolamu… Jakoby bylo zájmem současné pidlivizace (to je zase skvělý termín z filmu Srdečný pozdrav ze zeměkoule) změnit se na jazykotlamy, tedy pouhé konzumenty všeho, co nám bude naservírováno.
Naštěstí je na světě stále mnoho lidí mnoha zájmů, kteří se nenechají zkrotit, realizují své nápady, těší se z každého nového dne (a snad si spolu s Halinou Pawlowskou vždycky řeknou: Díky za každé nové ráno).
I náš časopis je toho důkazem. V aktuálním vydání se dozvíte něco „z kuchyně“ výtvarníků, přečtete si jistě se zájmem výroční zprávu našeho spolku a snad si vzpomenete na akce, kterých jste se i vy sami v roce 2021 zúčastnili nebo se podíleli na jejich realizaci. Doporučuji vám článek o Václavu Trojanovi, mohl by vás nastartovat k dalšímu pátrání po životních peripetiích tohoto úžasného muzikanta. A když právě přemýšlíte, co s posledními hezkými dny, začtěte se do Dětské hlídky a pak vyrazte s vnoučaty do přírody. Čerstvý vzduch a aktivita potomků dělají divy a i vy jistě máte v hlavě vzpomínky na dovádění v padajícícm listí, sbírání šípků a voňavý čaj z nich ve vaší kuchyni určitě nechybí.
Po vycházce se můžete vrátit i k časopisu, ve kterém najdete mnoho dalších zajímavých materiálů. Přejeme vám (i sobě) hezké chvilky se Stříbrným větrem a už se vrháme na přípravu dalšího čísla!
Jiří Zaťovič & co.
Nejnovější komentáře