Sčítání lidu byla oblíbená kratochvíle všech králů, císařů a jiných vladařů. Každý chtěl vědět, kolik poddaných může ždímat a od kolika lidí může očekávat obolus pri financování svých kratochvílí – od hostin přes hony až po stavby paláců nebo války.
Nejstarší zaznamenané sčítání lidu bylo uskutečněno Babyloňany v roce 3800 před naším letopočtem, tedy téměř před šesti tisíci lety. Dělo se také v Persii, staré Indii a je známo také z Bible v příbězích z časů Mojžíše, krále Davida nebo přímo událostí, provázejících narození Ježíše. V době římské říše to vůbec byla velmi důležitá událost, protože na základě sčítání lidu byly vyrubovány daně. A svůj lid sčítávali i čínští vládcové. Z jejich záznamů víme, že v roce 2 našeho letopočtu v Číně žilo téměř 60 milionů obyvatel.
První sčítání lidu v moderním pojetí proběhlo v letech 1665 – 1666 v Nové Francii (v kanadské provincii Quebec). Zjišťovalo věk, pohlaví, rodinný stav a zaměstnání sečítaných obyvatel.
Není tedy nic zvláštního na tom, že i nově vzniklá Československá republika měla zájem dozvědět se něco víc nejenom o počtu svých obyvatel, ale také o jejich sociální situaci, vzdělání, rodinných poměrech a také o rozmístění v krajině. Poslední data, která byla k dispozici, pocházela z roku 1910, ze sčítání, které je obecně pokládáno za extrémně zamnipulované a nevěrohodné, zejména v uherské části mocnářství, kde byli násilně za Maďary prohlašovány celé vsi.
Sčítání lidu se podle nového zákona č. 256/1920 Sb. uskutečnilo 15. února 1921. Zároveň byl proveden soupis bytů, a to v 28 aglomeracích, které měly alespoň 20 tisíc obyvatel. Obsah sčítání se poněkud lišil od předválečných, nadále však bylo zjišťováno a výsledky byly zpracovány za obyvatelstvo přítomné, nikoli bydlící. Novinkou byla nová definice národnosti, která měla zabránit zkreslení skutečného stavu. Pro zajímavost sčítací formulář obsahoval 19 otázek:
Pořadové číslo
Jméno
Příjmení
Příbuzenský nebo jiný poměr k majiteli bytu
Pohlaví
Rodinný stav
Datum narození
Rodiště
Od kdy bydlí zapsaná osoba v obci
Domovská příslušnost (dnes Státní příslušnost)
Národnost
Náboženské vyznání
Znalost čtení a psaní
Druh povolání
Postavení v povolání
Bližší označení závodu, v němž se povolání vykonává
Měla zapsaná osoba 16. července 1914 nějaké výdělečné povolání
Druh povolání 16. července 1914
Postavení v povolání 16. července 1914
Z formuláře vypadli otázky na nemovitý majetek a také vlastnictví domácího zvířectva (zajímavé ale je – kdo pamatujete tu dobu – že na vsích v období socialismu probíhalo pravidelně sčítání drůbeže, prasat, skotu i koní…)
Výsledkem prvního sčítání bylo zjištění, že v Československu k 15. únoru 1921 žilo 13,6 milionu obyvatel (České země, Slovensko, Podkarpatská Rus). Většina dalších údajů nebyla zveřejněna, jsou však dostupné v archivech.
A nejspíš budete překvapeni, ale dílčí údaje sčítání 1921 byly zpracovány moderním způsobem, byly využity Powersovy sčítací automatické dírkovací klávesové stroje, které převedly údaje o každém sčítaném obyvateli Československa na děrný štítek.

zpracoval Jiří Zaťovič
ilustrační foto Powersových sčítacích strojů z magazínu Statistika a my

AktuálněPrvní sčítání lidu nové Československé republiky