Hemingway, Kilgore Trout, Veliká A´tuin nebo AI
Já nevím, jak vy, ale když mám před sebou byť poslední, ale snad nejobtížnější úkol – napsat něco na úvod – jímá mě hrůza. I když mám hlavu plnou myšlenek a rozhodně netrpím bezlebkovou dietou, stejně nevím, z které strany se do toho pustit. Rozhodně tady nefunguje budovatelské jásání ve stylu S chutí do toho a půl je hotovo. Leda tak makový, řekla by moje tetinka. A kdybych ty moje povídačky hodnotil jejím okem, mohly by dopadnout stejně, jako houby, co jsme kdysi jako děti navláčely z lesa. Takový koloděje, řekla, a vyhodila obsah košíku na hnůj. A to byla velmi šetrná a spořivá. Zase na oplátku nám nabídla buchtu a hrnek čaje nebo mlíka.
Hodně autorů velebí automatické psaní. Prostě si sednou a píšou, jedno, co to je, hlavně že to odsýpá. Něco se pak z toho vybere. Ovšem automat moc nepřemýšlí – na rozdíl od spisovatele, který přemýšlí v jednom kuse a z přemíry myšlenek ho občas bolí hlava. Třeba takový můj oblíbený Hemingway vstával hodně brzo ráno, v pět se postavil ke svému pultíku (musel psát vestoje, protože měl problémy s páteří) a psal, dokud nenapsal denní dávku. A vždycky všechno, co napsal, četl druhý den ráno od začátku až k momentu, kdy mohl pokračovat. A škrtal. A přepisoval. A vždycky si nechával nápady na další den, prostě se nevypsal do dna. I proto působí jeho díla velice kompaktně a těžko si v nich mohl redaktor v nakladatelství zařádit. (To když dneska přijde do nakladatelství nový rukopis – a že jich slávychtiví posílají! – fasuje redaktor třeba pět červených tužek a stejně nestačí.)
Kilgore Trout kdysi napsal povídku, která byla dialogem mezi dvěma kvasinkami. Pojídaly cukr, dusily se ve vlastních výkalech a diskutovaly při tom o smyslu života. Vzhledem k jejich omezené inteligenci jim nikdy nepřišlo na mysl, že vlastně vyrábějí šampaňské. Pro vysvětlení – Kilgore Trout byla smyšlená postava, kterou vytvořil spisovatel Kurt Vonnegut, aby mohl nerušeně komentovat aktuální děje kolem sebe a přinutil čtenáře neztotožňovat Kilgorovy výroky se svými myšlenkami. Nicméně Kilgore Trout za ta desetiletí své (ne)existence požívá značnou popularitu zejména mezi čtenáři sci-fi. Skoro stejnou jako jeho stvořitel.
A teď si Kilgorův postřeh zkuste přemítnout do pokusů s umělou inteligencí, tzv. AI neboli artificial inteligence. Řeklo by se, jak je to nové a zajímavé, jak se člověk pokouší zvládnout umělé neurony a přinutit neživou hmotu přemýšlet. Nezdá se vám to svým způsobem podobné dialogu mezi těmi kvasinkami?
Přísně vzato, pokusy s umělou inteligencí zaznamenal už slavný Kempelen, iluzionista, který okouzlil svět svým strojkem hrajícím šachy. I když to byl vlastně podfuk, do podstavce stolku se vešel skutečný hráč šachu, který tahal figurky a porážel soupeře.
I předchozí pokusy byly vesměs podvody, občas s úspěšným koncem. Magistr Kelly se svým médiem sice okouzlil, ale neovládl Rudolfa II., zato nejmenovaný hledač kamene mudrců vynalezl při svém zaříkání patlámo, patlámo leštidlo na parkety, za což ho všechny hospodyňky do dnešních časů velebí.
V éře počítačů už nejspíš na parkety ani na kámen mudrců nikdo nemyslí. Touha ovládat svět skrz jedničky a nuly prolezla celou naší civilizací, žel ke slovu se dostává čím dál tím více nul. Až to začíná vypadat, že ta AI bude pro nás spása – i kdyby to třeba mělo znamenat, že se nás jako neperspektivní vývojové větve zbaví.
Ať je to jak chce, umělá inteligence je jenom tak inteligentní, jako je nejhloupější z nádeníků, kteří ji krmí informacemi. Zrovna se provalil další malér – po upgrade stroje začala AI radit lidem naprosté pitomosti, které mohly vést i k poškození zdraví. A když se pustila do vědecké činnosti, na základě nabitých informací vyhlásila, že Země je deska a pohyb Slunce a Měsíce je jenom iluze. My, co čteme příběhy ze Zeměplochy, dávno známe tajemství Veliké A´tuin, jsou však mezi námi i tací jedinci, co mají půl roku rozečtené leporelo a berou absolutně všechno absolutně vážně. I když je to objektivně sebevětší pitomost. Proto si myslím, že bychom neměli nikdy zapomenout na slova sira Terryho Pratchetta: Skutečná hloupost pokaždé porazí umělou inteligenci.
Jiří Zaťovič
Nejnovější komentáře