Už vím, co budu číst se letos poprvé s přáteli dobré české literatury odehrálo 17. března opět ve Veřejné knihovně Jána Bocatia. Pro tato literární odpoledne vybíráme jak knihy známé, známých spisovatelů, ale chceme také přiblížit tvorbu i méně známých spisovatelů. Výborným vodítkem je nám stále publikace anotací 1000 dobrých knih, vydaná Veřejnou knihovnou Jána Bocatia v Košicích. Pro toto odpoledne byly vybrány knihy spisovatelů F. Jánského, V. Javořické, F. Janalíka a Z. Jirotku.
Granáty Vlasty Javořické patří mezi literaturu, při které si čtenář příjemně odpočine. Spisovatelka se dožila 90ti let. Její díla začala vycházet po dlouhé odmlce a zase s velkým úspěchem až po roce 1989. V knize Granáty si čtenář, či spíš čtenářka, protože kniha je určena především pro ženy, nemůže nevšimnout, jakou krásnou češtinou je kniha psaná.
F. Janalík se usadil v Jilemnici a byl mimo jiné redaktorem časopisu Krkonoše – Jizerské hory. Psal o svých oblíbených zvířatech a pustil se také do psaní humoristických povídek z prostředí hor, myslivců a lesníků. Desetitisíce vydaných a rozebraných knih svědčí o jejich oblibě mezi čtenáři. Typickými pro jeho knihy jsou ilustrace Jiřího Wintra – Neprakty. Posluchači našeho setkání si mohli vyslechnout povídku Poslední pytlák z knihy Když Krakonoš nekouká.
Zdeňka Jirotku jsme vybrali především kvůli jeho nikdy nepřekonané prvotině Saturnin.
Kdo ještě náhodou nečetl Saturnina, uvádím úryvek z anotace Eleny Kolivoškové z publikace knihovny 1000 dobrých knih: „Nejedna pracující žena by si se mnou toužebně vzdychla: Mít tak pomocnici v domácnosti, možná by nebyl od věci ani pomocník. Mít, ale takového, jakým je hlavní hrdina knihy Saturnin, ten by vás jistě zavčas z takových tužeb vyléčil nebo možná i ne.“ A hlavního hrdinu charakterizuje spisovatel takto: „V bláznivých nápadech toho chlapíka je kus poesie, jeho fantasie a podivuhodné myšlenkové přemety dovedou udělat detektivku z jízdního řádu a člověk cítí, že nemusel tak zestárnout, kdyby si byl nezapomenul hrát“. Příběhy sluhy Saturnina byly i zfilmovány – titulní roli si zahrál O. Vízner. Z. Jirotka před tím, než se začal věnovat profesi spisovatele a redaktora (v časopisu Dikobraz) sloužil jako důstojník pěchoty, mimo jiné i v Košicích.
Na tomto našem literárním odpoledni nechyběla ani hudba. V provedení M. Kučerové a R. Píše si posluchači vyslechli skladbu pro čtyřruční klavír Ikova Kopáčka: Cigánsky tanec a také klavírní improvizace.
Ukázky četly E. Balušíková. M. Kučerová, H. Miškufová, anotace K. Čumová a ředitelka knihovny K. Kernerová, která se jako obvykle ujala úvodního i závěrečného slova.
Jsme rádi, že naše setkání je vždy hojně navštěvované pozornými posluchači. Nejbližší literárně- hudební odpoledne bude v červnu. Připomeneme si Jiráskovo Bratrstvo ve vztahu k východním Slovensku a také knihy J. Klímy a J. Kolárové.
Eva Balušíková
Nejnovější komentáře