„Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomí je síla.“ Známým sloganům Ministerstva pravdy ze slavného Orwellova románu 1984 začínáme na konci druhé dekády 21. století znovu rozumět. V Orwellově knize je podobných přesmyček nespočet – Ministerstvo míru zodpovídá za válčení. Ministerstvo lásky mučí politické vězně a slouží jako místní policie. Ministerstvo pravdy mění obsah učebnic dějepisu a také zpráv tak, aby všechny informace byly v souladu s tím, v co věří Strana…
Vytváření falešné reality z politických nebo obchodních důvodů, triky a techniky, jejichž cílem je prodat lidem něco, co nepotřebují, co nechtějí a co jim škodí, má za sebou dlouhý, bouřlivý vývoj, během něhož se stalo normou, že velké firmy, stát, politické strany, miliardáři a vlivné finanční skupiny dnes „investují“ ročně miliardy do toho, aby se jimi požadované vnímání stalo v hlavách běžných lidí realitou. Volby za volbami si můžeme ověřit, jak fenomenálně se jim to daří.
Seznam nových technik, které nás v této realitě udržují, by vydal na román.
Začněme třeba doporučováním, které může mít nespočet podob. Může se jednat o hvězdičky známé dnes z Airbnb, Uberu a podobných služeb, což je systém, který si řadu lidí zotročil do té míry, že vše, co dělají, dělají pro hvězdičky: kolik Uber řidičů nebo Airbnb pronajímatelů nás žádalo, abychom jim dali pět hvězdiček, neboť cokoliv pod pět znamená, že se v aplikaci zobrazí tak, že nejsou vidět, nebo je aplikace dokonce kompletně vypne.
Vedle klasických celebrit – herců nebo sportovců, kteří se stali de facto reklamními agenturami a obchodními zástupci té které značky, jsou v kurzu tzv. internetoví influenceři, nejčastěji mladí dospělí a děti, kteří si na sociálních sítích vytvořili davy fanoušků, kterým doporučují různé služby a produkty firem. Fungují i fotky a videa s celebritami typu: „U nás nakupoval i Karel Gott“ a jakékoliv další spojení se známými lidmi. Existuje také nespočet skrytých forem „doporučení“, jako je například známý product placement, kdy výrobce „přispěje“ filmařům na film či pořad výměnou za to, že si v něm jakoby mimochodem zahrají jeho výrobky. Méně známé je vytváření falešného zájmu na objednávku: to třeba vtrhne několik lidí do baru, kde se hlasitě dožadují konkrétního nápoje a pak se stejným halasem podnik opouštějí s tím, že jdou jinam, kde budou mít kýženou značku. Za celou tou divadelní etudou stojí agentura, kterou si k propagaci svého výrobku najal majitel dané značky.
Doporučení od těch, kterým důvěřujeme, nám odpradávna pomáhalo orientovat se ve složitém světě. Jenže v situaci, kdy jsme každý sám za sebe a značky se staly náplastí na naši prázdnotu, je fenomén doporučování zákeřnou manipulativní technikou, která dnes dokáže lidem prodat i to, co by ještě včera nikoho ani nenapadlo.
Klasikou prodejních manipulativních technik jsou různé věrnostní kartičky, kouzelná slovíčka jako „zdarma“, „dárek“ nebo „bonus“, zdánlivě výhodné nabídky à la „3+1“, „50 % navíc“, případně přeškrtnutá cena. Vše se dá „podtrhnout“ a zvýraznit graficky – např. přeškrtnutí ceny černou barvou červeně, „garance spokojenosti a vrácení peněz“ jako pečeť. Evergreenem je smyšlená extrémně vysoká cena jedné položky, vedle níž ostatní ceny vypadají, že jsou „za hubičku“. Například láhev vína za 350 Kč na regále, kde všechno ostatní stojí mezi 70 a 150 Kč, je drahá. Vedle láhve za 6 000 Kč je to ovšem kauf.
Populární je zneužívání stávajících tradic, případně vytváření tradic nových, a následně tlak na tyto „sezónní“ nákupy. Příkladem je nevinná otázka typu: „Vy ještě nemáte nakoupeno na Vánoce?“ K importovaným obchodním tradicím patří Valentýn, ke zcela uměle vytvořeným pak Black Friday nebo Cyber Monday. V oblibě jsou různé garance, např. vrácení peněz nebo garance nejnižší ceny na trhu. Důležitý je samozřejmě apel na společenský status („buďte cool/in“), vytvoření pocitu „jedinečnosti“ okolo něčeho, co je vlastně úplně obyčejné. V kurzu jsou kreditní karty obchodů, což je věrnostní karta kombinovaná s půjčováním peněz na úrok, tedy extra příjem pro obchodníka i banku, provozovatele karet a terminálů. Zabírají sexy lidé na přebalech a obecně sex. V obchodech fungují předváděcí akce, podmanivá hudba a ty správné vůně. Starou, ale stále funkční klasikou jsou slevové kupóny, spotřebitelské soutěže a také celý už zmiňovaný marketing mířený na děti, tj. sbírání bodů na plyšáky nebo kartičky hokejistů, dětské akce a koutky v nákupních centrech, odměny dětem („Za vysvědčení od nás dostanete…“). Klíčová jsou pečlivě zvolená přitažlivá slova, v současné chvíli například přírodní, fit nebo retro. Spolehlivě fungují cizí, odborně znějící slova, která pomáhají vytvářet auru vědeckosti, například micelární (kosmetika) nebo Bifidus ActiRegularis (jogurty). „Limitované“ edice, které jsou limitované jen tím, co si stanoví firma, časově omezená nabídka zrovna tak.
Technik, kterými se nás firmy snaží podprahově dostat tam, kde nás chtějí mít, je na několik dalších knih. Zadejte si do vyhledávače třeba „reklamní triky“ a budete žasnout, co všechno se používá k tomu, abychom mysleli a nakupovali tak, jak si přejí vlivní manipulátoři. A jistě existuje i řada mnohem sofistikovanějších triků, které vám nikdo ve veřejném prostoru neodhalí…
P.S. Nejdůležitější úkol, před kterým jako lidstvo stojíme, je pochopit rozdíl mezi příběhy, které nám jsou vyprávěny a mezi skutečností.
(Publikováno na webu Slušná firma 19. 3. 2021, zveřejňujeme s laskavým svolením Zuzky Janglové, spoluzakladatelky webu)
Tomáš Hajzler
P.S.: Pokud vás slova Tomáše Hajzlera zaujala, podívejte se na weby kde se aktuálním problémům rozvoje společnosti věnuje ve větší míře: Slušná firma (klik) nebo osobní stránka Tomáš Hajzler (klik)
Nejnovější komentáře