Tak trochu jsem mezi oběťmi nacistického řádění po heidrichiádě postrádala jméno Vladislav Vančura. Proto jsme jej letos zařadili do projektu Slovo domova 2023.
Loni uplynulo už 80 let od temného období protektorátu Čech a Moravy. V roce 1942 v době heydrichiády byly zastřeleny a popraveny tisíce lidí. V mnoha českých městech probíhala vzpomínková setkání.
Český spisovatel, režisér a také lékař se narodil u Opavy roku 1891 do protestantské rodiny. Dětství prožil v Praze. Absolvoval uměleckou průmyslovou školu, gymnázium a medicínu na Karlově univerzitě. Jako medik působil v Havlíčkově Brodě a poté se stal praktickým lékařem v Praze na Zbraslavi. Tam si spolu s manželkou, rovněž lékařkou, pronajali dům. Později si na nedaleké stráni postavili dům vlastní. Vančura medicínu opustil a věnoval se literatuře a filmu. Roku 1920 byl jedním ze zakladatelů skupiny Devětsil (uskupení českých avantgardních umělců) a stal se jeho prvním předsedou. Vstupuje do KSČ. Byl také předsedou České filmové společnosti. V roce 1929 odešel z KSČ. Když byla za okupace činnost všech podobných organizací zakázána, Vančura se přihlásil k ilegální práci a na podzim roku 1941 se stal předsedou Národně revolučního výboru inteligence.
Za své protinacistické smýšlení nakonec položil ve vypjaté době heydrichiády i svůj život. Po zatčení gestapem 1. června 1942 byl zastřelen. Vančura byl vlastně obětí z řad inteligence, na které se mstili Němci za neustávající odboj v protektorátu.
V literární tvorbě Vladislav Vančura především popisuje změny společenských vztahů mezi dvěma válkami. Staví se na stranu lidí, co užívají krás a výdobytků světa. Brojí proti věčným nespokojencům, rebelantům a maloměšťáctví.
Kterou z mnoha knih Vladislava Vančury nebo filmů podle jeho scénáře znáte?
Před maturitou (1932) Drama ze studentského prostředí.
Marijka nevernica (1934) Popisuje jedinečnost přírody a těžký život na Podkarpatské Rusi.
Rozmarné léto (1926) Humorná parodie na zpohodlněné maloměšťáctví.
Naši furianti (1937) Pohled do jihočeské vesnice, mladých lásek a trumfování dvou sedláků.
Markéta Lazarová (1931) Děj z období středověku o životě loupežníků.
Nebo znáte i jiné?
O spisovateli Vladislavu Vančurovi vyprávěla a foto z klubu pořídila Miluše Babjáková.
Ukázky z filmu promítal p. Kraus
Nejnovější komentáře