Podvečer
Domky jdou na hřad
unaveně spát
Mraky se shlukly do lesa
a váhám pozvat vás
pod tmavá nebesa

Psi z domovů sem štěkají
a zimní vítr prošel kabátem
Teď úzkost budí naději
I myslím na to
Pozvala nás zem

Rokytnice n. J.
Cvrček zpívá
jak len se kývá modře

a květina nebe
člověka zhojila

Hned ráno vykvetla
žlutě a doběla prudce

Veliké slunce

Domov
Přes bránu z pelyňku
a ticho vesnice
vstupuji domů

Stín noci vloupal se
paprskem měsíce domů

Zábradlí domova
vede mne k Bohu

Hana Žežulová, ze sbírky Zvonice

Jak vskutku požehnaný věk, nedožitých 96, celých prožitých ve vědomí opravdového smyslu života. Tichá, jemná a nevtíravá, básnířka, vždycky plná lásky a pochopení pro ty druhé okolo sebe, svoje pevné a hrdé češství ukryté hluboko ve své duši. Paní Anno, děkujeme.

Za všechny Dagmar Takácsová

mersin eskort - eskort mersin - izmir eskort - eskort ankara - amasya eskort - bodrum eskort - eskişehir eskort - mersin eskort bayanmersin eskort - eskort mersin - izmir eskort - eskort ankara - amasya eskort - bodrum eskort - eskişehir eskort - mersin eskort bayanmersin eskort - eskort mersin - izmir eskort - eskort ankara - amasya eskort - bodrum eskort - eskişehir eskort - mersin eskort bayan