Na začátku března, když počasí ještě nepřeje procházkám ani práci na zahrádce, kdy častěji sáhneme po knížce, abychom si zpříjemnili dlouhý čas čekání na sluníčko, sešli jsme se v našem společenském klubu, abychom vzpomněli na Aloise Jiráska. O tom, že se jedná o největšího českého autora historické beletrie jistě každý z účastníků setkání věděl. Přesto životopis a dílo jsme si zopakovali. Paní Babjáková se zaměřila na dva pohledy na tohoto spisovatele v dnešní době.
Ten záporný pohled vyplývá z toho, že v mnoha místech bylo dílo aktualizováno podle potřeb té které doby, že historii líčí polarizovaně (klade proti sobě češství – němectví, chudobu – bohatství) a tím přispívá k tomu, aby si režimy dílo přisvojovali ke svému užitku, tak jak potřebovali.
Nic z toho však nebere na velikosti spisovatele. Ten, kdo přečetl Jiráska, pozná chod dějin v Čechách lépe než z dějepisu. Jirásek má i zásluhy na vzniku 1. čsl. republiky, když jako jeden z prvních roku 1917 podepsal Manifest českých spisovatelů, 4 x byl navržen na Nobelovou cenu. V 1. čsl. republice až do začátku nemoci byl senátorem za Národně demokratickou stranu. Velký význam mělo jeho dílo v době světových válek.
A proč nebyl ve školách oblíbený? Inu, povinná školní četba nepřispěla k oblibě asi žádného ze seznamu autorů. Ovšem nelze to paušalizovat, v podstatě Jirásek byl čtený a mládež začínajíci s jeho novelami přečetla později i takové romány jako byl pětidílný F. L. Věk., třídílné Bratrstvo… Našli bychom i mnoho čtenářů, kteří poznají celé jeho dílo (naposled souborně vydáno v roce 1953).
My jsme se ale více zabývali tím, jak sbíral materiál ke svému dílu. Popis přírody a kraje je v jeho díle autentický, což znamená, že Jirásek krajem prošel. Přečetli jsme si zajímavé pasáže z jeho vzpomínek o putování po Slovensku, když sbíral materiál k trilogii Bratrství.
Paní Babjáková nás rovněž seznámila s jeho širokým potomstvem. Až do dnešní doby není nikdo z potomků spisovatelem. Jirásek miloval celou svou velkou rodinu, miloval Hronov a okolí. Jeho potomci měli většinou malířský a výtvarný talent. Pravnučka Kateřina Ježková to vyjádřila takto:
V našem rodě to vidím na všech potomcích, že převládá obrazné myšlení, všichni máme tu pravou hemisféru, která ovládá levou ruku, vyvinutou víc a ta se pojí právě s obrazným myšlením. To máme od našeho praděda dané do vínku. A tu je i odpověď, proč Alois Jirásek tak obrazně vykresloval ve svých spisech přírodu.
Pokud máte zájem seznámit se s potomky A. Jiráska doporučujeme si přečíst knihu „Potomci slavných žijí mezi námi“ díl 1.
Nejnovější komentáře