Místní klub Michalovce Českého spolku v Košicích uspořádal 20. února akci, kterou jsi připomněl české a moravské lidové tradice a zvyky.
Masopustnímu období se ve většině Evropy říká karneval, v Německu Fasching, fašank (fašiangy) na Slovensku, ale také v některých oblastech České republiky. Je to část roku od Tří králů do masopustního úterý. Je to období velmi bujaré, plné veselosti, zábav a bezstarostnosti. Tato doba je také chápána jako jakýsi „antipůst“, kdy si lidé mohou dopřávat hojnost v jídle, připravují se tučná masa nebo koblihy. Také se v této době nejčastěji konají svatby. Masopust je v podobném stylu prožíván v celé Evropě a ve značné části především křesťanského světa. Pro oslavy masopustu jsou typické masky, průvody, obchůzky, obyčeje vykonávané dle přesně stanoveného scénáře.
Slovo masopust má původ ve spojení „opustit maso” či „upustit od masa”. Nejspíš se jedná o tzv. kalk, tedy doslovný překlad z románských jazyků. Dokazuje to třeba italský výraz carnevale. Vznikl ze slov carne (maso) a levare (odstranit, odložit) a znamená tedy doslova „maso odlož”. Toto slovo se pak do češtiny dostalo dvakrát, jednou jako překlad – masopust a podruhé jako převzaté slovo –karneval.
Pro úplné objasnění původu slova masopust se ale musíme podívat hlouběji do minulosti. Dříve totiž mělo trochu užší význam. Lidé jím označovali pouze poslední tři dny masopustního období, tedy masopustní neděli, pondělí a úterý. V tyto dny se připravovalo slavnostní jídlo, konaly se taneční zábavy a průvody maškar. A tady se konečně dostáváme k vysvětlení – lidé se během masopustu veselili a loučili se přitom s masem, které při následujícím předvelikonočním půstu nebudou konzumovat.
V minulosti se přípravy konaly na Tučný čtvrtek neboli tučňák, kdy se dělaly zabijačky a smažily se tradiční koblihy. Masopustní neděle byla dnem hodování žen, které si zábavu uspořádaly jen pro sebe. Mužovské bály se konaly v pondělí, zábava byla jen pro ženaté a vdané. Všechno končilo Masopustním úterým, které bylo vrcholným dnem celého masopustního období. V tento den šel veselý průvod masek vesnicí a nevynechal žádný dům. Masopustní maškary dostaly za vtipné taškařice na účet hospodáře výslužku. Vše, co se při průvodu nasbíralo, se pak shromáždilo na večerní zábavě v hospodě. Na závěr rej masek pochoval basu nebo utopil masku Masopusta, což symbolizovalo konec zábavy před blížícím se postním obdobím.
Český masopust je od roku 2010 zapsaný na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, a to konkrétně masopustní obchůzky a masky na Hlinecku ve Východních Čechách – v obcích Studnice, Vortová, Hlinsko a Veselý Kopec. V této oblasti se na masopust za masky oblékají muži a chlapci, přičemž červené masky příslušejí mladým chlapcům a černé masky ženatým mužům. Typické jsou pro masopust na Hlinecku také obchůzky a rituální tance čtyř mužů u domu, tančí kolečko. Na závěr se koná shozením čepice poprava masopustu.
Členové Českého spolku přišli v maskách, které jim umožnily bezprostřední zábavu, protože v tento den výjimečně neplatí žádné předpisy a pravidla. Nesměl chybět bohatý program sestavený z masopustních písní, básniček a lidových říkadel. Připravili si soutěž v pečení koblih a soutěž o nejlepší masku. Každý z účastníků dostal bulletin o historii masopustu v Čechách a na Moravě.
Společná setkání jsou vždy pro naše členy přínosem, protože i takovou formou se vracíme ke svým kořenům. Veselé fotografie svědčí o tom, že se nám i letošní masopust vydařil! Český masopust v Michalovcích 2023 byl realizován s finanční podporou Fondu na podporu kultury národnostních menšin SR.
Mgr. Vlasta Vojníková
předsedkyně MK ČS Michalovce
Nejnovější komentáře