Čtvrtková odpoledne v lednu jsme začali trochu netradičně. Zaměřili jsme se totiž na význačné osobnosti, které v průběhu století navštívili naši Prahu. Někteří na krátkou dobu, ale byli i tací, kteří v Praze našli druhý domov. Z knihy od Josefa a Evy Hrubešových „Cizinci v Praze“ jsme vybrali světoznámého rakouského malíře Oskara Kokoschku, slovinského architekta Josipa Plečnika a ruského hudebního skladatele Petra Iljiče Čajkovského.

Oskar Kokoschka
Rod Kokoschků pocházel z Čech – z Podřipska. Jeho děd prováděl restaurátorské práce ve Svatováclavské kapli chrámu sv. Víta. Kokoschka se narodil 1886 v Dolním Rakousku. Studuje na uměleckoprůmyslové škole ve Vídni. Před 1. světovou válkou se věnoval portrétu. K jeho přátelům patřil i architekt Adolf Loos (projektoval vilu Ing. Müllera v pražských Střešovicích). Ten se přičinil o prodej jeho prvních obrazů. Malíř působil v Berlíně, ve Vídni, v Drážďanech, hodně cestoval po Evropě. V roce 1931 se usadil ve Vídni, avšak nastupující nacismus ho přinutil udělat rozhodnutí – v roce 1934 přichází do Prahy, kde hledá klid pro svou práci. Ubytovává se v hotelu na Václavském náměstí. Díky T. G. Masarykovi získává československé státní občanství. Dodnes tvoří obrazy s tématikou Prahy v Kokoschkově tvorbě významný soubor (panoramatické plátno Pohled na Prahu bylo v roce 1994 oceněno na 19 miliónů korun). V roce 1938 odchází i se svojí budoucí manželkou do Londýna. Jeho malířský ateliér na Smetanově nábřeží osiřel, později jej převzal Jiří Trnka. Oskar Kokoschka umírá v roce 1980 ve Švýcarsku. Do Prahy, kterou ve světě proslavil panoramatickými obrazy, se však už nevrátil.

Josip Plečnik
Po vzniku samostatné Československé republiky si vyžadoval zchátralý Pražský hrad nutnou opravu, tak, jak se patřilo na sídelní město českých panovníků. K nápravě byl povolán slovinský architekt Plečnik, narozený roku 1872 v Lublani. Byl žákem na vídeňské akademii výtvarných umění. Už v roce 1910 jej zve do Prahy jeho spolužák, český architekt Jan Kotěra. Plečnik působí v Praze jako pedagog až do roku 1921 a vychovává řadu vynikajících žáků. V roce 1920 Kancelář prezidenta republiky pověřuje Plečnika projektem rekonstrukce hradních zahrad a poté projektem opravy Pražského hradu i interiérů. Plečnik se zhostil své úlohy ke všeobecné spokojenosti, i když mu někteří z českých architektů vyčítali, že takový úkol byl svěřen architektu cizí národnosti.
V Praze najdeme ale i další vynikající dílo tohoto architekta. Je to známá sakrální stavba na Královských Vinohradech – kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. Svojí moderně pojatou fasádou z polévaných cihel v kombinaci se žulou a vysokou věží v celé šíři stavby se tato budova stala vyhledávanou zajímavostí Prahy. V roce 1996 byla k poctě architekta uspořádaná výstava pod záštitou Václava Havla a slovinského prezidenta.

Petr Iljič Čajkovskij
Prahu během 18. a 19. století navštívili známí hudební skladatelé – Mozart, Čajkovskij, Liszt, Beethoven, Chopin. Praha byla v té době známá jako kulturní město a v rámci hudební kultury Evropy zaujímala jedno z předních míst. Samozřejmě, návštěvy těchto hudebních velikánů se konaly zásluhou české šlechty. Ta měla v té době velký zájem o koncerty význačných hudebníků a byla organizátorem hudebního života.
Tak navštívil Prahu v letech 1888 a 1892 i nejznámější ruský hudební skladatel Petr Iljič Čajkovskij (1840 -1893). Během jeho návštěv se konala slavnostní představení v Národním divadle – Smyčcová serenáda a druhý akt baletu Labutí jezero, také pražská premiéra oper Evžen Oněgin a Piková dáma. V pražském Rudolfinu se konal koncert z jeho díla. Čajkovskij byl představený zástupcům pražského politického a hudebního života.
O pobytu těchto osobností v Praze jsme se samozřejmě dozvěděli mnohem více. I pobyty dalších významných světových osobností byly přínosem pro naši domovinu. Proto se budeme s knihou seznamovat i na příštích besedách.

Miluše Babjáková
foto internet

error: Obsah je chránený!!