Jak praví Matoušovo evangelium, za oněch dnů…
Ježíš se narodil v judském Betlémě za dnů krále Heroda. Tehdy do Jeruzaléma přišli mudrcové z Východu.
„Kde je ten narozený židovský král?“ ptali se. „Spatřili jsme na Východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ (MT2, 1-2)
A dále: „Když tu hvězdu spatřili, zmocnila se jich nesmírná radost. Vešli do domu, a když tam uviděli dítě s jeho matkou Marií, padli na kolena a klaněli se mu. Otevřeli své poklady a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu.“ (MT2, 10-11)
Kdo vlastně byli ti tři záhadní králové? Byli to vůbec králové? A byli vůbec tři? A vůbec – byli?
Podle legendy mudrci nebo mágové z Východu byli hvězdopravci původem nejspíš z Perzie. Pro svou znalost pohybů hvězd jsou spojováni s proroctvím z knihy Numeri, štvrtou předpovědí Balaámovou:
„Vidím jej, i když to není teď,
hledím na něj, i když ne zblízka:
Vyjde hvězda z Jákoba,
povstane žezlo z Izraele;
rozdrtí spánky Moábovy
a temeno všech synů Setových.“ (NU 24, 17)
V evangeliu samotném není řeč ani o králích a není zaznamenán ani jejich počet. Číslo 3 poprvé zmiňuje ve svých spisech Origenes (velmi zajímavá postava, určitě stojí za to seznámit se s jeho osudem – třeba přes Wikipedii) na počátku 3. století a odvozuje jej od darů, které údajně Ježíši přinesli. Označení králové sa objeuje ještě později – v 6. století, nadále však nebyl pevně stanoven jejich počet (2 – 4 v západní liturgii, 12 ve východní). Jména králů – mudrců jsou poprvé zaznamenána na fresce v Ravenně z roku 560, zlidovělá jména Kašpar, Melichar a Baltazar se objevují v 7. století. Spolehlivě je máme zaznamenané kancléřem pařížské Sorbonny ve století dvanáctém. Ve středověku byl jednotlivým postavám přiřazen i dar, který přinášeli. Obecně se v tom čase zobrazovali jeden jako mladík, druhý jako dospělý muž a třetí jako kmet.
I když nebyli nikdy svatořečeni, všeobecně jsou uctíváni jako patroni poutníků a hříšníků. jejich ostatky údajně nalezla svatá Helena (podle legendy nalezla i Svatý kříž, na kterém byl ukřižován Ježíš), dala je převézt do Konstantinopole, kde v té době sídlil její syn císař Konstantin. Později putovaly jako dar biskupovi Eustorgiu do Milána a po roce 1158 byly převezeny do kolínského kostela sv. Petra, kde jsou uloženy ve zlatém relikviáři dodnes.
Svátek Tří králů, nebo přesněji Zjevení Páně se v lidové tradici stal i svátkem požehnání domů. Jistě si vzpomenete na křídou napsanou šifru K+M+B+ s vročením, která zdobila téměř každý příbytek. I ve výkladu této šifry zvítězila lidová tradice, která jednotlivá písmena přiřadila ke jménům tří králů: Kašpar, Melichar, Baltazar. V první polovině 20. století vznikla myšlenka, že K+M+B+, nebo latinsky C+M+B+ je zkratkou latinského Christus Mansionem Benedictat – Kristus ať žehná obydlí. Ovšem zatím se mi nepodařilo vypátrat původ tohoto výkladu. Snad by jej bylo možné spojit s Ježíšovým setkáním se Zacheem, jak jej popisuje Lukášovo evangelium:
„Dnes přišlo do tohoto domu spasení,“ řekl mu na to Ježíš. „I on je přece syn Abrahamův!“ (LU 19,9)
Ovšem je to jen velmi volný výklad a nedělám si nároky na jeho správnost.
Z novodobé české historie
Československý odboj v letech 2. světové války byl veden na mnoha frontách a okupační armádě ani jiným německým represivním orgánům se jej vlastně nikdy nepodařilo porazit. Jednou z takových buněk odboje, která sbírala zpravodajské informace a připravovala a zabezpečovala sabotáže, byla i Obrana národa. Tvořili ji pplk. Josef Balabán, pplk. Josef Mašín a št.kpt. Václav Morávek. Němci jí dali název Tři králové i když oni sami žádný takový název nepoužívali. Přesto, že pracovali obezřetně, podařilo se na jaře 1941 postupně celou tuto skupinu rozkrýt a všechny její členy zlikvidovat. Balabán a Mašín byli popraveni, Morávek s největší pravděpodobností zastřelen německým gestapákem. Svůj podíl na jejich smrti má určitě i „dvojitý agent“ Thümmel, který se nechal vydržovat českým odbojem a současně spolupracoval s okupanty. Jestli vás tyto informace zaujaly, více deatilů i odkazy na další zdroje najdete na Wikipedii. V přeneseném významu i oni viděli hvězdu svobody, ale na cestě za ní narazili na v té době nepřekonatelnou překážku.
Tříkrálová koleda
Vraťme se ale k příjemnější podobě tří králů. Jistě znáte Tříkrálovou koledu, kterou v roce 2000 obnovili v Olomoucké arcidiecezi tradici koledování. Jejím cílem je sbírka na pomoc statisícům lidí v nouzi prostřednictvím Charity České republiky. I letos tato sbírka probíhá na internetu – protipandemická opatření nedovolí, aby děti chodili na koledu, nebezpečí mezigeneračních kontaktů je zejména pro seniory vysoké. A tak – když si chcete atmosféru koledování připomenout a rádi byste pomohli, nabízím vám poslední dnešní odkaz, na kterém najdete všechny potřebné informace: Tříkrálová sbírka.
Přeji vám hezké sváteční chvíle a dobré vykročení do prvních dní nového roku!
Jiří Zaťovič
ilustrační foto z webu Tříkrálová sbírka
Nejnovější komentáře