Nebylo to snadné rozhodování. Při přípravě programu Podzimní poznávací a vzdělávací akademie jsme váhali. Ostrava – ano, nebo ne? Bude mít účastníkům co ukázat? Bude vůbec dost zájemců? Bylo! A byli překvapeni. Třetí největší město České republiky má co nabídnout. Ostrava je plná paradoxů. Přesto, že je známá jako „černé město“, patří dnes k nejzelenějším v republice. Hornické město, kde se už více jako čtvrt století uhlí netěží, má přesto stále zvláštní vůni po uhlí a železe.
Účastníci podzimní akademie si prohlédli město z radniční vyhlídky, nejvyšší v ČR, viděli nezvyklé panoráma z hutních a důlních věží, s kostely, obytnými domy obklíčenými nádherným okolím moravskoslezských Beskyd a Jeseníků, viděli rozlehlost města a poznávali jej při projížďce autobusem s průvodcem. Začalo to návštěvou DOVu – Dolní oblasti Vítkovice. Je to ojedinělý komplex všech hutnických a hornických technologií na jednom místě, jediný v celé Evropě, byť dnes už funguje jen jako skanzen. Proces výroby surového železa byl pro účastníky akademie obzvlášť zajímavý, vzhledem ke košickým hutím, které jsou sice modernější, ale nepřístupnější. Dalším, určitě velice zajímavým zážitkem, bylo sfárání do dolu Landek a seznámení se s těžbou a nebezpečnou prací horníků a také důlních záchranářů.
Ostrava však není jen městem hutí a dolů. Nabízí také bohaté kulturní vyžití v řadě divadel, galerií, koncertních síní a muzeí. Prohlédli jsme si zevnitř Moravskoslezské divadlo Antonína Dvořáka i s jeho zákulisní technikou. Prošli jsme se ke Slezskoostravskému hradu a obdivovali MINIUNI – svět evropských a světových pamětihodností v miniaturách.
A neopomenuli jsme pochopitelně navštívit i Stodolní ulici – ulici, která prý nikdy nespí. Neminuli jsme ani moderní nákupní centrum Nová Karolina.
Z ohlasu všech účastníků vyplynulo, že jsme zvolili dobře, že Ostrava mnohé příjemně překvapila a vzbudila chuť poznat ji ještě líp. Určitě to stálo za to!

Wanda Čičváková

Podzimní akademie - archivOSTRAVA – ano, nebo ne?