Sympatický Antonín Střížek je člověk zcestovaný, rozhleděný a s bohatými zkušenostmi. Poutavě umí přitáhnout posluchače ke své tvorbě, přičemž mluví naprosto nenuceně a přirozeně. Několik málo slov pronesených u každého obrazu a fotografie na derniéře výstavy v muzeu Vojtěcha Löfflera v Košicích pomohlo návštěvníkům pochopit, proč je na obraze právě tohle zachyceno a jaký byl motiv dané kresby nebo fotografie.
Střížkova radikálně tradiční malba je neoddělitelná od jeho ikonografie. Způsob malby souvisí s tím, co je namalováno. A stejně jako malba, tak i náměty jeho obrazů jsou upřímné i drzé, staré i novátorské, obrácené do minulosti i do budoucnosti.
„Někdy využívají fotografii, jindy jsou velmi čisté, jsou realistické i metafyzické. A vždy jsou malířské. Podle tohoto klíče vznikají nekonečné žánrové cykly, které se vnitřně vyvíjejí, vzájemně občerstvují a spolu vytvářejí přitažlivý a vizuálně uhrančivý autorův svět,“ uvedl při zahájení výstavy kurátor výstavy Martin Dostál o Střížkových obrazech.
Malíř maluje husy s letící kometou, jablka na stole, parní lokomotivu, boty nebo tramvaj na večerní žižkovské ulici. V jeho tvorbě cítíme odkazy na romantismus, civilismus, ale i kubismus.
Mně nejvíce utkvěl v paměti obraz s Číňanmi jedoucími na kolech v dešti, kde každý má na sobě pláštěnku jiné barvy a celkově obraz působí zajímavě až groteskně.
Impulsem pro namalování Střížkova obrazu a vůdčím zájmem při jeho malování je touha po harmonizaci všech prvků obrazu. Ta ho nutí k malování, které se mu stává trvalým zdrojem radosti. Prvním popudem k malbě je u Střížka příběh. Ten může pocházet z osobního prožitku nebo třeba z obrazového vněmu na staré fotografii.
Při rozhovoru v restauraci si pan Střížek nenuceně „uválí“ cigaretu z tabáku vyndaného z kapsy svého saka. Sleduji, že tuto činnost dělá tak-nějak automaticky a potom si zapálí a s požitkem kouří svoji cigaretu. Člověk má pocit, že ho zná od nepaměti. To se mi u některých lidí stává, i když je vidím poprvé v životě. Z jeho osobnosti vyzařuje pozitivní energie a pohoda. Lidi podobného typu mám moc ráda. Jsem šťastna, že jsem se s ním mohla setkat, poznat ho a zažít s ním jeden příjemný den.
Výstavu Antonína Střížka, malíře postmoderní generace, bylo možné shlédnout v Muzeu Vojtěcha Löfflera v Košicích od 22. března do 22.dubna 2012. Košické výstavě předcházela bohatá retrospektivní přehlídka z jeho tvorby v bratislavském Domě umění.

Ing. Věra Meďašová

Galerie hrdostiU Löfflera vystavoval Antonín Střížek