Za solí a historií do Solivaru a Hervartova

Dne 20. června jsme se vydali na další zajímavý výlet, který pro nás zorganizovala paní Soňa Kostrábová. Program byl opravdu pestrý a spojoval technické památky s jedinečnou sakrální historií. Navštívili jsme Solivar v Prešově a dřevěný kostel svatého Františka z Assisi v Hervartově.
První zastávkou byl Solivar v Prešově, jedna z nejvýznamnějších technických památek na Slovensku. Už při vstupu do areálu jsme si uvědomili, jak mimořádné místo navštěvujeme. Solivar je unikátní komplex budov určených k čerpání a vaření soli ze slané vody – solanky. Jeho historie sahá až do 16. století a po staletí patřila sůl k nejcennějším surovinám.
Dozvěděli jsme se, že základem celého provozu byla jáma Leopold, hluboká 155 metrů. Solanka se z ní vytahovala pomocí obrovského dřevěného zařízení zvaného gápeľ, které poháněly čtyři páry koní. Tento mechanismus patřil k největším ve střední Evropě. Obdivovali jsme také obrovské zásobníky na solanku, varnu, kde se sůl vyráběla odpařováním vody, i sklad soli. Díky poutavému výkladu jsme si dokázali představit náročnou práci lidí, kteří zde po staletí pracovali. Návštěva byla nejen poučná, ale také překvapivě zajímavá. Jen málokdo z nás tušil, jak složitá byla výroba obyčejné kuchyňské soli, která je i dnes tzv. nad zlato.
Po obědě jsme pokračovali do malé obce Hervartov nedaleko Bardejova. Tam na nás čekal skutečný klenot – dřevěný kostel svatého Františka z Assisi. Tento římskokatolický svatostánek byl postaven koncem 15. století a je považován za nejstarší a nejzachovalejší dřevěný kostel na Slovensku. Není proto divu, že byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Na první pohled nás zaujal svou krásou. Kostel je postaven celý ze dřeva a po více než pět set let si zachoval svůj původní charakter. Uvnitř jsme obdivovali vzácné nástěnné malby, gotické obrazy i novogotický oltář. Ten mimochodem vytvořil pražský rodák Móric Hölzel v roce 1891.
Atmosféra tohoto místa byla neopakovatelná. Ticho, vůně starého dřeva a vědomí, že stojíme v budově, která přežila staletí válek, požárů i společenských změn, zanechaly v mnohých z nás silný dojem.
Pokud jste tentokrát zůstali doma, věřte, že jste přišli o opravdu mimořádný den. Snad vás naše vyprávění přesvědčí, abyste se příště přidali. Každý podobný výlet totiž přinese něco nového, ať už zajímavé poznání, krásné vzpomínky nebo jen radost z příjemně stráveného času ve společnosti lidí se stejnými zájmy. A právě o tom naše společné cesty jsou.

-ls-